Likvidace památkové zóny v lokalitě Hřebenka - Tichá ulice na Smíchově

 

 

Developeři všech zemí, spojte se!

 

 

Časopis Libuše dává prostor prezentaci toho, co se v Praze developerské děje v jednom z nejsympatičtějších koutů tohoto dříve malebného a útulného města. S úctou k občanské aktivitě manželů Punčochářových přetiskujeme jejich protestní dopisy dokumentující likvidaci památkové zóny na Hřebence a prosíme čtenáře, aby se zamysleli, v jaké Praze chtějí žít a zda v ní má být možné úplně cokoli. Pokud jsme to za více než 35 let od převratu nedopracovali dál, je to opravdu smutná bilance...

 

 

Dopis manželů Punčochářových ministru kultury z 15. 3. 2024

 

Vážený pane ministře,

 

v současné době bezprostředně hrozí (demolicí Schiezslovy vily už vlastně započalo) nenávratné poškození památkové zóny Smíchov, v lokalitě Hřebenka–Tichá ulice. Zasílám Vám proto níže uvedené „vnější oznámení“.

V této lokalitě došlo v minulých letech k enormnímu tlaku developerů a při současné generační výměně původních majitelů rodinných domů došlo k prodeji 4 nemovitostí.  Jedná se konkrétně o tzv. Vosmíkovu vilu, Tichá  č.p. 1224/3 a rodinný dům Tichá č.p. 1226/4, které odkoupil JUDr. Muzikář a rodinné domy Tichá č.p. 1251/5 a Tichá č.p. 1276 /6 (tzv. Schiezslova vila), které zakoupila kyperská firma Tichá 5. Tito noví vlastníci požádali o stavební povolení k úpravám a přestavbám těchto objektů.

O povolení přístavby na stávajícím domě Tichá 2668/6a požádala i Ing. Makariusová.

Pro přehlednost přikládám na příloze snímek katastrální mapy se zakreslením uvedených nemovitostí. Všechny uvedené objekty se nacházejí uprostřed Městské památkové zóny Smíchov. Pro jejich úpravy a přestavbu platí v tomto stabilizovaném území poměrně striktní předpisy.

 Je zcela jasné, že Vaši pracovníci tyto předpisy znají, ale pro rychlou orientaci níže uvádím.

 

Při nové výstavbě, přestavbě a modernizaci musí být zohledněn charakter a meřítko zástavby a prostorové uspořádaní památkových zón, rozsah nové výstavby musí být přiměřený památkovému významu jednotlivých částí památkových zón. Porušení povinností stanovených touto vyhláškou je správním deliktem a bude projednáno v souladu s obecně závaznými předpisy. (Obecně závazná vyhl. HMP č. 10/1993, čl. 4/d a 5/2).

Každá změna zastavěné plochy a objemu a změna funkčního využití musí být posouzena jako výjimečně přípustná stavba. Jako výjimečně přípustnou stavbu lze v těchto případech povolit nástavbu o 1 podlaží, zvětšení stávajícího půdorysu stavby o 15%. (O. z. v. -č. 32/1999 Sb. hl. m. Prahy příl. 1 odd. 3/12).

Ve stabilizovaném území je možné pouze zachováni, dotvoření a rehabilitace stávající urbanistické struktury bez možnosti další rozsáhlé stavební činnosti. (o.z.v.-č. 32/1999 Sb. hl. m. Prahy příl. 1 odd. 8/3).

Nová výstavba je v posledních dvaceti letech realizována zejména soukromými investory, jejichž přirozenou snahou je především zhodnotit vlastní majetek. Při nedostatečném usměrnění záměru ze strany obce z hlediska sledování vlastních urbanistických koncepcí a obecných vizí a z hlediska ochrany stávajících kulturních hodnot někdy dochází k jejich narušení. (Územně analytické podklady hl. m. Prahy 2012).

Při stanovení míry využití je nutno přihlédnout k tomu, zda pozemek nebyl účelově oddělen od pozemku některé sousední stavby, a zda jeho plocha již nebyla započtena pro míru využití této stavby.

Porušení povinností stanovených touto vyhláškou je správním deliktem a bude projednáno v souladu s obecně závaznými předpisy. (

 

Součástí památkové zóny Smíchov je oblast Hřebenka, (charakterizovaná prvorepublikovými úřednickými vilkami z počátku století, zasazenými v zahradách, jednopatrovými,  ev. s podkrovím a sedlovou střechou).

 

Základním kritériem pro posuzování staveb a přestaveb ve stabilizovaných územích a zejména v památkových zónách je tedy zohlednění charakteru, měřítka zástavby (s přiměřeným rozsahem zelených ploch), míra využití území a zejména výška objektů. (Pravidla pro posuzování investorských záměrů ve stabilizovaných územích MČ Praha 5.)

 

Z níže přiložených vizualizací musí být i laikovi zřejmé, že tyto stavby ve většině parametrů nezohledňují uvedené zásady pro stavby v památkové zóně.

 

Protože schvalovací řízení pro všechny uvedené stavby vykazují podivné okolnosti, níže uvádím jednotlivá konkrétní fakta, která tato řízení provázejí.

 

Stavební úprava vily Tichá č. p. 1251/5 a faktická demolice Schieszlovy vily Tichá č. p. 1276/6.

 

  O prověření, zda byly v tomto případě dodrženy všechny podmínky pro stavební činnost v památkových zónách jsem Vás žádal dopisem z 24. 10. 2023.

Váš vrchní ředitel sekce kulturního dědictví mě dopisem (MK 75492/2023OPI z 3. 1. 2023??? - zřejmě chyba) informoval - cituji:

 Přestože bylo rozhodnutí stavebního úřadu učiněno na podkladu vycházejícím dle našeho názoru z nezákonného rozhodnutí památkové péče (MHMP), které již však nyní nelze změnit, není možné zvrátit postup stavebníka, který koná podle postupu pravomocně schváleného příslušným stavebním úřadem.

Nevěřím, že jste tento dopis viděl. Je pro mne zcela nepochopitelné, že váš ředitel sekce, který ví o nezákonném rozhodnutí, mne na dvou stranách přesvědčuje, že se nedá nic dělat. Vždyť tím zcela rezignuje na jedno ze základních poslání MK, tj. ochranu kulturních památek. Pracoval jsem 16 let na MF. Vysoký státní úředník, který by na MF konstatoval, že stanovisko vychází z nezákonného rozhodnutí (navíc z  oblasti jeho kompetence) a nepodnikl patřičná protiopatření, by měl opravdu vážný problém.

Jak uvádím níže, bylo nám záměrně, cíleně a úmyslně znemožněno se ke stavebnímu řízení od začátku jakkoli vyjadřovat a jeho opakovaná tvrzení, že jsme nedodrželi lhůty pro odvolání ev. pro přezkumné řízení, jsou evidentně nepřípadná.

 

Již byl fakticky demolován nádherný, historicky cenný objekt – Schieszlova vila.

 

Vlastníkem uvedených nemovitostí je kyperská společnost Tichá 5, s neuvedeným vlastníkem.    Z internetových údajů vyplívá, že skutečným majitelem firmy Tichá 5 byl až do 2. 10. 2023 (tedy v průběhu celého řízení - příloha) p. Jiří Pokorný. Od tohoto data je uveden jako nepřímý skutečný vlastník Martin Kuklík. Ten ve svých mediálních vyjádřeních označuje Schiezslovu vilu za „Zahradní domek“.

Pro pochopení důvodů proč český podnikatel zaštiťuje své aktivity Kyperskou společností, se musíme vrátit o cca. 25 let zpět.

 V roce 1994 požádala společnost KUD a partner s.r.o. (3 vlastníci, žádný zaměstnanec) o stavební povolení ke stavbě tzv. Rezidence Hřebenka. Podle informací z té doby byla v pozadí společnost SATPO (Jiří Pokorný). Není to důležité, neboť zde jde hlavně o stejný postup jako dnes. Jen je vylepšen o Kyperskou společnost a uveřejnění celého řízení pouze na úřední desce. Jednalo se o 3 bytové objekty, které svou mohutností, charakterem (ploché oplechované střechy), mírou zastavěnosti a počtem bytových jednotek odporovaly snad všem zákonným předpisům pro stavby v památkové zóně. Všichni vlastníci sousedních nemovitostí se 3 roky snažili prokázat, že tato stavba do památkové zóny nepatří. Pět pořadů v Černých ovcích, cca 30 článků v novinách nespočet jednání na všech úrovních (vč. Ministerstva kultury) nakonec přesvědčilo kompetentní orgány. V roce 1997 Rozkladová komise ministra Kultury zrušila souhlasné stanovisko OPP MHMP, zamítla odvolání stavebníka a konstatovala, že rozhodnutí je v rozporu platnými předpisy. OPP MHMP (Knížková- Musálek) bez skrupulí vydal téměř okamžitě nové souhlasné rozhodnutí, o kterém informovali pouze stavebníka. Ten začal „v dobré víře“ a neuvěřitelně rychle stavět. Když jsme se o novém rozhodnutí OPP MHMP dozvěděli, bylo dokončeno první patro a na další boj jsme bohužel rezignovali. Z celého tříletého jednání jednoznačně vyplývá, že OPP MHMP, bez ohledu na všechny zákonné předpisy a bez skrupulí, jednal ryze v zájmu stavebníka. V příloze 3. zasílám chronologický přehled hlavních akcí podnikaných proti realizaci stavby Rezidence Hřebenka. (Po několika letech proběhl v televizi pořad zabývající se záhadným nárůstem majetkových poměrů Ing. Arch. Musálka)

Dnes se situace opakuje. OPP MHMP vědomě rezignuje na své základní poslání, tj.  dohlížet na dodržování zákonných předpisů pro ochranu historických památek. Bez skrupulí vychází vstříc stejnému stavebníkovi a vydává souhlasná stanoviska, která jsou jednoznačně v rozporu s jejich posláním. Tím bezesporu potvrzuje dlouholeté propojení s firmami Jiřího Pokorného.

Dnes OPP MHMP ve svých stanoviscích absurdně uvádí, že v přímém sousedství jsou tři objekty (tzv. Rezidence Hřebenka), které svým charakterem poškozují památkovou zónu. Toto znehodnocení prosadil tehdy, v podstatě nezákonně, OPP MHMP.  Nyní se pokouší tento postup opakovat a vzhledem k tomu, že firmy p. Pokorného vlastní i další pozemky v této lokalitě, hodlá v něm zřejmě dál pokračovat.

Součástí tohoto spolčení se zdá být i Stavební odbor MČ Praha 5. Jak bylo výše uvedeno, byla zahájena tři stavební řízení. V případě objektů Tichá 3 a 4 i přestavby Tichá 6a, Stavební odbor MČ Praha 5 informoval písemně všechny zúčastněné o zahájení stavebního řízení. V případě řízení ke stavbě Tichá 5 a 6 však všechny informace uváděl pouze na úřední desce. Tento postup dnes odůvodňuje vysokým počtem účastníků. Z přiloženého situačního plánu je ale zřejmé, že stavba Tichá 6a má stejný, ne-li vyšší, počet zúčastněných než Tichá 5 a 6 a informace o zahájení řízení byla doručována písemně. Nemůžeme předpokládat, že Stavební odbor MČ Praha 5 postupuje v identických případech zcela odlišně. Tímto postupem jsme byli evidentně uvedeni v omyl a bylo nám znemožněno podat námitky, ev. odvolání. Naše současné protesty jsou pravidelně odmítány s tím, že lhůty pro připomínky ev. odvolání již uplynuly.

NPÚ, na žádost OPP MHMP, vydal dvakrát ke stavbě (kterou označuje za demolici) jednoznačně záporné stanovisko.  Až ve třetím stanovisku, zjevně pod vnějším tlakem, NPÚ připouští realizaci stavby. O rozhodování pod tlakem nás utvrzuje jeho závěrečné konstatování, které v podstatě neguje předchozí souhlas. Cituji doslovně:

„NPÚ ÚOP PR je i nadále přesvědčen, že tento druh developerského stylu degraduje charakter i genius loci obytného souboru Hřebenka, založeného význačnými architekty v prvé třetině 20. století jako výrazově pestrý a zároveň vyvážený celek. Nová zástavba by měla pouze doplňovat a nikoli, jak je pravidlem i v tomto případě, plošně nahrazovat hodnotné dobové stavby. Jejich likvidací, v tomto případě „integrací do nového“ se znehodnocuje původní urbanistický záměr a dochází k nenávratné ztrátě dokladů řemeslných schopností předchozích generací.“

Přesto OPP MHMP vydal 22. 6. 2022 souhlasné stanovisko pro rekonstrukci objektu Tichá 5 stavebních úpravách a přístavbě domu Tichá 6.

Petici proti bourání Schieszlovy vily a stavbě pětipodlažního monstra dlouhého 46 m, s plochou střechou, obytnou plochou 1466 m2, zastavujícího téměř 90 % pozemku, údajně pro jednu rodinu, podepsalo přes 3 000 lidí.  Petiční výbor Vám zaslal žádost o pomoc pro zastavení demolice. Své zděšení nad současným stavem konstatuje i Klub za starou Prahu. (Kopie v příloze).

V současné době  MHMP, na žádost majitelky sousední nemovitosti, zahájil přezkumné řízení k přezkoumání pravomocného rozhodnutí ÚMČ Praha 5 a pozastavil vykonatelnost stavebního povolení. Váš odbor Památkové péče obdržel podněty pro přezkum závazného stanoviska OPP MHMP a obrátil se na příslušné orgány s žádostí o vydání rozhodnutí k zastavení stavebních prací.

Současně je nutno upozornit na reálné nebezpečí, že po kolaudaci budou přistaveny příčky a dům bude, pro maximalizaci zisku, rozdělen na bytové jednotky.

 

Povolení přístavby na stávajícím domě Tichá 2668/6a.

 

JUDr. Makarius, jménem své matky Ing. Makariusové, požádal o povolení přístavby dvou pater na rodinném domě Tichá 2668/6a. Tento objekt byl postavený kolem roku 1974, tedy před prohlášením tohoto území za Památkovou zónu. I dle vyjádření OPP MHMP, svým charakterem neodpovídá okolní zástavbě, ale vzhledem k jeho umístění ve svahu se z pohlede z ulice jeví jako pauperitní stavba garáže z období socialismu. 

Z vizualizace plánované přístavby (vpříloze) je zřejmé, že rozhodně nezohledňuje charakter ani ostatní podmínky pro stavby v památkové zóně Smíchov.

25.1.2024 schválil Stavební odbor MČ Praha 5 uvedený stavební záměr (doručeno 2.3. 20)

JUDr. Makarius nás informoval, že ve stadiu úvah o přístavbě navštívil osobně MHMP a tam mu bylo doporučeno, přistavit dvě patra s plochou střechou. (Jména úředníků neuvedl.) Při pohledu na přiloženou vizualizaci a znalosti závazných předpisů pro stavby v Památkové zóně, je toto doporučení zcela absurdní. V průběhu stavebního řízení byla zjištěna řada pochybení a došlo i k úpravě vnějšího vzhledu, který je v tristním rozporu s charakterem Památkové zóny. Považujeme za velmi pravděpodobné, že tato stavba měla být použita jako precedens pro stavbu Tichá 6. Přesto, že počet účastníků je stejný jako v případě Tichá 6, (kdy bylo celé řízení uváděno pouze na úřední desce), byli všichni účastníci o zahájení stavebního řízení informováni písemně. Tím se umožnilo upozornit na řadu uvedených pochybení a zabránit vzniku plánovaného precedensu.

NPÚ jako odborný poradní orgán OPP MHMP projekt dvakrát zamítl s tím, že z pohledu památkové péče je realizace navržené přístavby nepřijatelná. Závazné rozhodnutí OPP MHMP však záměr s podmínkami připustilo.  NPÚ ve svém třetím stanovisku konstatuje, že rozhodnutí OPP MHMP bere na vědomí, ale s realizací nástavby nesouhlasí, protože je i nadále přesvědčen, že navrhovaný objekt působí utilitárně až chudě, bez jasné architektonické koncepce. V kontextu okolních objektů působí cize a nepatřičně a jeho realizací dojde k poškození památkové zóny.

V konečném závazném stanovisku z. 9. 9. 2021 OPP MHMP uvádí, že vyhodnotil písemné vyjádření NPÚ se závěrem, že provedení navrhovaných prací je z hlediska zájmů státní památkové péče přípustné bez podmínek. Současně proto upustil od povinnosti seznámit účastníky řízení s podklady pro rozhodnutí a od jejich vyjádření se k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním.

Je nám známo, že OPP MHMP má právo nesouhlasit  s názorem NPÚ, ale rozhodně je nepřípustné, aby svůj výrok opíral o nepravdivé tvrzení. Zejména když se tím zdůvodňuje neinformování účastníků a fakticky se tím účastníkům řízení znemožňuje vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním.

OPP MHMP ve svém souhlasném rozhodnutí dále, poněkud nesmyslně uvádí, že samotný dům je architektonicky nehodnotný, v pohledu z ulice se jeví jako stavba garáže, která vzhled uličního interiéru památkové zóny spíš poškozuje. Jeho nástavbou o dvě patra, tvořenou průnikem jasně definovaných kubistických hmot, s plochou střechou a nesmyslně úzkým a vysoký oknem, údajně poškozovat památkovou zónu nebude.

Prakticky chce stavebník na přízemní a nijak výraznou garáž přistavit mohutnou deseti metrovou kostku s plochou střechou, bez odstupu do zahrady, tj přímo na uliční čáře. Kde je přizpůsobení objektu sousední zástavbě, zohlednění charakteru a měřítku památkové zóny. Kde je zásada, že při přestavbě objektu, který svým charakterem nezapadá do charakteru památkové zóny je nutno stavbu tomuto charakteru přizpůsobit a v žádném případě jí nezvyšovat a nezvětšovat její objem.

Na přímý písemný dotaz senátora Lásky o vysvětlení zjevného rozporu mezi uvedenými stanovisky, NPÚ v dopise (příloha) uvádí, že opakovaně a konzistentně vyjadřoval svůj nesouhlas s navrhovanou stavbou a výraz „bere na vědomí“ používá v případě, že nadřízený orgán v předchozím řízení nerespektuje jejich názor. V závěru NPÚ znovu konstatuje, že trvá na svém zamítavém stanovisku. Kopii uvedeného dopisu zasílám v příloze. Senátor Láska proto požádal OPP MHMP o vysvětlení uvedených nesrovnalostí. OPP MHMP mu odmítl podat vysvětlení a okázal ho na zákon „106“. Senátor Láska proto podal na OPP MHMP trestní oznámení, o jehož průběhu zatím nemáme informace.

Při zahájení stavebního řízení k tomuto domu, v roce 1970, se tehdejší majitel dohodl se sousedy, že dají souhlasné stanovisko ke stavbě s podmínkou, že se dům nebude v budoucnosti ani zvyšovat, ani rozšiřovat.  Tento doklad, s úředním razítkem, byl předán Stavebnímu odboru MČ Praha 5 a byl v podstatě ignorován.

Proti výroku Stavebního odboru MČ Praha 5 se samozřejmě odvoláme.

 

Stavební úpravy tzv. Vosmíkovy vily, Tichá č. p. 1224/3 a rodinného domu Tichá č. p. 1226/4.

 

Ve srovnání s výše uvedenými projekty je tato stavba zřejmě nejméně kontroverzní.  S ostatními zde uvedenými projekty ji spojuje pouze zamítavé stanovisko NPÚ, se kterým se OPP MHMP ve svém konečném stanovisku opět „ne zcela ztotožnil“.

 

Závěr

I naprostý laik musí konstatovat, že navrhované přestavby objektů Ticha 6 a 6a jsou v přímém rozporu se základním požadavkem na stavby v památkových zónách, tj. přizpůsobení stavby charakteru památkové zóny. Je porušena i řada dalších zákonných předpisů pro stavby v památkových zónách. Byla demolována historicky cenná prvorepubliková vila. Všechna řízení provázejí podivné okolnosti.

 

Uvedené komplexní shrnutí těchto okolností a posouzení přístupu institucí, jimž přísluší rozhodování, zejména v oblasti památkové ochranv, v nás vzbuzuje vážné podezření, že by se v tomto případe mohlo jednat o „korupční jednání“.

 

Propojení „Kyperské firmy“ (a dříve investorem stavby Rezidence Hřebenka) s OPP MHMP a Stavebním odborem MČ Praha 5, je dle nás potenciálně velmi pravděpodobné.

 

Vzhledem k uvedenému podezření na korupční jednání, obracím se na Ministerstvo Kultury jako gestora v oblasti památkové péče, s naléhavou žádostí o odborné prověření zde uvedených rozhodnutí a závazných stanovisek (zejména OPP MHMP), nezávislými odbornými orgány, zda jsou v souladu se zájmy ochrany kulturně historických památek a zejména s platnými předpisy pro stavby v památkové zóně.

 

S ohledem na celou řadu, v poslední době velmi problematických rozhodnutí (Benešova vila, Barrandovské terasy a další) dávám ke zvážení, jestli neprověřovat i některá další závazná stanoviska OPP MHMP, zejména v podobných významných případech.

 

Všechna uvedená fakta budeme i nadále intenzivně medializovat. Pokud by stavebník opakoval stejný postup jako v roce 1997, při stavbě Rezidence Hřebenka, budeme zvažovat možnost podání trestního oznámení.

 

Věřím, že se i tímto postupem snad podaří zabránit developerům, aby v zájmu svých enormních zisků, zničili cenný historický odkaz našich předků.

 

Veškerá uvedená tvrzení jsem ochoten doložit příslušnými doklady, ev. osobně objasnit některé další souvislosti.

 

Jsem přesvědčen, že zákony budou platit stejně pro řadové občany jako pro miliardáře. 

 

Za prověření uvedených stanovisek a rozhodnutí předem děkujeme.

 

               S pozdravem

 

Helena a Jiří Punčochářovi

 

…………………………………………………..

Sousedi a přímí účastníci uvedených řízení

Tichá 1290/7

Praha 5

Tf.: 732774496

Email: jiri.puncochar@gmail. com

 

V Praze dne 15. března 2024

 

Přílohy: dle textu

 

Rozdělovník: Ministr kultury

                         Senátor Láska

                         Případy Josefa Klímy

                         TV NOVA – Na Vaší straně

                         Robert Břešťan „Hlídací pes“

                         Klub Za starou Prahu

 

                         A další

 

Dopis manželů Punčochářových ministru kultury z 18. 4. 2025

 

Vážený pane ministře,

 

obdržel jsem Váš dopis č. j. MK 51272/2024 OPI ze dne 15. 7. 2024, ve věci staveb v Tiché ulici v Praze 5. V tomto dopise znovu opakujete, že v důsledku souhlasných stanovisek ke vstupní studii (z 25. 11. 2021) a souhlasného stanoviska MHMP (22. 6. 2022) nemůže Vaše ministerstvo zasáhnout. Přitom současně uvádíte, že rozhodnutí stavebního úřadu bylo učiněno na základě nezákonného rozhodnutí OPP MHMP.

Chtěl bych na úvod definovat základní, zcela nezpochybnitelná fakta.

A.    Ministerstvu kultury byla zákonem, mimo jiné, uložena gesce v oblasti památkové péče. To ve svých důsledcích jednoznačně znamená, že MK je uložena povinnost dohlížet na dodržování všech zákonných ustanoveních, pro úpravy, přestavby a stavby v památkově chráněných územích, což jsou zejména  památkové zóny.

Součástí památkové zóny Smíchov je i předmětná oblast Hřebenka, charakterizovaná prvorepublikovými úřednickými vilkami z počátku století, jednopatrovými s podkrovím a sedlovou střechou, umístěnými v zahradách s odstupem od komunikace.

 

B.    Uvádím zde pouze jednoznačně, v projektech a stavební dokumentaci ověřitelné, a tedy nezpochybnitelné údaje o přestavbách objektů Tichá 6 a Tichá 6a.

1.      Neprostým základním požadavkem většiny zákonných předpisů v památkových zónách je nutnost zachovat charakter této zóny, ev. (pokud s ním není v souladu) stavbu tomuto charakteru přizpůsobit.

Objekt Tichá 6 má dle projektu tvar 46 m dlouhého hranolu s plochou střechou, charakterem připomínajícím středně velký panelový dům.

Objekt Tichá 6a je dle vyjádření památkářů stavba charakterem neodpovídající charakteru této zóny (je z roku 1974, tedy před ustanovením památkové zóny). Nástavbou dvou pater a zachováním ploché střechy opravdu nebude přizpůsobena charakteru památkové zóny.

2.     Každá změna zastavěné plochy a objemu musí být posouzena jako výjimečně přípustná stavba. Jako výjimečně přípustnou stavbu lze v památkové zóně povolit nástavbu o jedno podlaží, nebo zvětšení stávajícího půdorysu o 15 %.

 Objekt Tichá 6 představuje čtyřnásobné zvětšení objemu a zastavěná plocha má být zvětšena ze 179 na 818 m2

Objekt Tichá 6a vykazuje dvojnásobné zvětšení objemu.

3.     Zastavěná plocha navržené stavby by měla odpovídat průměrné velikosti zastavěné plochy, charakteristické pro toto území (1/3 plochy pozemku).  Záměr by měl obsahovat přiměřený rozsah zelených ploch.

Objekt Tichá 6 zastavuje téměř 90 % stávajícího pozemku a téměř likviduje plochu zeleně.

4.     Petici proti realizaci stavby Tichá 6 podepsalo téměř 3 000 občanů.

5.     Přestavba domu Tichá 6a.   OPP MHMP, jehož rozhodnutí je pro jakoukoli stavební činnost v památkové zóně zcela zásadní a neopominutelné, ve svém stanovisku uvádí – cituji: “Vzhledem k tomu, že ve výroku písemného vyjádření NPÚ (odborná organizace v oblasti památkové péče) bylo uvedeno, že návrh je z památkového hlediska realizovatelný, upustil OPP MHMP od povinnosti seznámit účastníky řízení s podklady pro rozhodnutí a od jejich vyjádřená se k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním.

Toto písemné vyjádření opatřené kulatým razítkem je nepravdivé. Předložili jsme Vám písemné vyjádření NPÚ, ve kterém, na žádost senátora Lásky, tato odborná instituce uvádí, že ve věci nástavby na domě Tichá 6a konzistentně a opakovaně vyloučilo nejprve studii a následně i její upravený návrh. V závěru svého odborného stanoviska uvádí, že navržený objekt působí utilitárně až chudě, bez jasné architektonické koncepce. V kontextu původních objektů působí cize a nepatřičně. Jeho realizací nedojde k estetickému, kulturnímu a společenskému zhodnocení památkové zóny, ale naopak k jejímu poškození.  Z pohledu památkové péče je takové řešení nepřijatelné, zvláště když uzavírá architektonicky a památkově hodnotný celek viditelný z mnoha pohledů.

OPP HHMP toto stanovisko označuje za souhlas, a navíc tím odůvodňuje, že upouští od povinnosti seznámit účastníky řízení s podklady pro rozhodnutí a od jejich vyjádření se k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním.

Jde zde o evidentní nepravdu a nebojím se konstatovat, že jde o lež s kulatým razítkem. Je nám známo, že OPP MHMP nemusí souhlasit s odborným stanoviskem NPÚ, ale v žádném případě nemůže odůvodňovat své rozhodnutí nepravdivým tvrzením.

O této skutečnosti jsme Vás již několikrát informovali a doložili ji písemnými doklady.

Vzhledem k tomu, že se jedná o klíčový doklad ke stavebnímu řízení, je pro nás nečinnost MK zcela nepochopitelná.

Uvedené skutečnosti jsou jednoznačně ověřitelné a všechny porušují zákonné podmínky pro stavební činnost v památkové zóně. V korespondenci sami, stejně jako Stavební odbor MHMP uvádíte, že rozhodnutí stavebního úřadu bylo učiněno na základě nezákonného rozhodnutí OPP MHMP. MK má, ve smyslu výše uvedené gesce nejenom právo, ale i povinnost, v takovém případě zasáhnout. To ve své podstatě jednoznačně znamená zrušit souhlasné stanovisko OPP MHMP v obou zde uváděných případech. To je plně v kompetenci MK.

Navíc je opravdu nepochopitelné, že MK i MHMP shodně uvádějí, že souhlasné rozhodnutí OPP MHMP, bez kterého je jakákoli stavební činnost v památkových zónách nemožná, je nezákonné. Jak je možné, že MK místo aby toto nezákonné rozhodnutí (ve smyslu své gesce) okamžitě zrušilo a z nezákonného rozhodnutí vyvodilo odbornou i osobní odpovědnost osob, které toto nepochopitelné stanovisko podepsali, pouze laxně konstatuje, že je nezákonné.

Pro ilustraci uvádím, jak probíhalo dění kolem realizace Rezidence Hřebenka, kterou dnes OPP MHMP označuje jako stavbu porušující jednotu památkové zóny. Od roku 1994 společenství všech vlastníků sousedících pozemků a objektů, PÚPP (dnes NPÚ) a řada odborníků protestovalo proti ploše, objemu a zejména charakteru plánované stavby která rozhodně neodpovídá kritériím pro stavby v památkové zóně. 16. 9. 1996, po neuvěřitelném množství jednání a protestů zahajuje MK správní řízení o přezkoumání pravomocného rozhodnutí OP MHMP v mimoodvolacím řízení. 28. 11. 1996 MK ruší souhlasné stanovisko OPP MHMP. 10. 4. 1997 nabývá rozhodnutí Rozkladové komise MK o zrušení souhlasného stanoviska OPP MHMP právní moci. 22. 5. 1997 však OPP MHMP, aniž zúčastněné informuje, vydává nové souhlasné stanovisko a stavebník začíná ihned, v dobré víře, urychleně stavět. Byla devadesátá léta a s stavbu se podařilo realizovat. Nyní právě tento OPP MHMP který svým protiprávním jednáním umožnil existenci tzv. Rezidence Hřebenka, ji dnes označuje, jako stavbu narušující charakter památkové zóny.

Uvedená rozhodnutí MK jsou evidentně dohledatelná a prokazují, že MK má možnost nezákonné rozhodnutí OPP MHMP zrušit. Pro rozhodnutí o zrušení souhlasného rozhodnutí OPP MHMP (o kterém sami opakovaně uvádíte, že je nezákonné) jsou Vámi uváděná stanoviska z let 2021 a 2022 zcela irelevantní. V případě potřeby mohu příslušné, výše uváděné dokumenty poskytnout.

V úvodu dopisu uvádíme nezpochybnitelné parametry staveb Tichá 6 a 6a, které jsou v jednoznačném rozporu s podmínkami stanovenými pro realizaci staveb v památkových zónách.

Žádáme proto znovu, aby MK v rámci svých kompetencí a povinností, vyplývajících z jemu uložené gesční činnosti, zrušilo obě souhlasná stanoviska OPP MHMP k předmětným stavbám Tichá  6 a 6a. Jestli tak bude učiněno formou mimoodvolacího řízení, přezkumného řízení nebo rozhodnutím přezkumné komise MK, eventuálně jakýmkoli jiným způsobem, je pro nás nepodstatné.

Bude tím zabráněno závažnému, nevratnému poškození památkové zóny (což v obou případech avizuje NPÚ) a MK se úspěšně zhostí své, zákonem mu uložené, povinnosti ochrany kulturních památek.

Nezákonnost rozhodnutí OPP MHMP považujeme za tak zřejmé a prokazatelné, že i v případě nečinnosti MK budeme, třeba i v delším časovém horizontu intenzivně požadovat jeho zrušení.

Vzhledem k současné politické situaci je velice pravděpodobné, že po volbách dojde ke změně ve vedení MK. My budeme samozřejmě i nadále důsledně pokračovat ve snaze o zrušení tohoto nezákonného rozhodnutí OPP MHMP. Současně budeme trvat i na vyvození osobní odpovědnosti kompetentních osob, zodpovědných za dramatické poškození památkové zóny. To co bylo možné beztrestně provést v devadesátých letech je dnes postižitelné, jak je zřejmé z několika  posledních případech (kauza Dozimetr, nemocnice Motol a mnohé další).

V případě nečinnosti MK počítáme s intenzivnější medializací, eventuelně i s předáním informací o této záležitosti k jejímu použití ve volební kampani k parlamentním volbám.

Jako perličky v mnohastránkových zdůvodněních nezdůvodnitelného uvádíme.

Vyjádření OPP MHMP k přestavbě objektu Tichá 6a. Ve stávajícím stavu je dům architektonicky nehodnotný, jevící se jako stavba garáží z období socialismu, který spíš poškozuje vzhled uličního interiéru památkové zóny. Jejím zvýšením o dvě patra (10 m se zachováním ploché střechy) na sebe nebude strhávat pozornost a nestane se tak nechtěnou dominantou na úkor kvalitní historické okolní zástavby. Kdykoli je možno na místě si ověřit, že skutečnost je právě přesně opačná.

 Odůvodnění zastaveni přezkumného řízení (Stav. odb. MHMP). I když bylo společné rozhodnutí vydáno v rozporu s právním předpisem, dobrá víra převažuje nad rozporem se zákonem. Zatavení přezkumného řízení je možné i v případě, že záměr byl povolen v rozporu s právními předpisy, ale újma, která by vznikla stavebníkovi jeho zrušením, by byla ve zjevném nepoměru s újmou vzniklou jiné osobě nebo veřejnému zájmu. Jde o fascinující ohodnocení finanční hodnoty závažného poškození památkové zóny (dle jednoznačného konstatování příslušné odborné organizace NPÚ).

Závěrem se na Vás obracíme s žádostí o co nejrychlejší sdělení, jaký postoj zaujme MK k naší žádosti tak, abychom eventuelně mohli urychleně kontaktovat další kompetentní orgány odpovědné za dodržování zákonných norem pro stavební činnost v památkových zónách.

S pozdravem

 

 

                                                         ……………………………………………………………..

Helena a Jiří Punčochářovi

Tichá 1290/7

Praha 5

Tf.: 732774496

 

V Praze dne 18. dubna 2025

 

Rozdělovník (v případě potřeby): hromadné sdělovací prostředky 

 

---

 

Martin Bojda

1. května 2025